Jaký styl jógy praktikovat, když…

yogamat

Jaký styl jógy praktikovat, když…

Jóga je kouzelná v tom, že se v ní může najít opravdu každý. Jógu můžeme přizpůsobit našemu aktuálnímu stavu, náladě, emocím. Možná jste někdy slyšeli slovo tridóša. Jedná se o kvality, zastoupené v každém z nás, přičemž jedna převažuje: váta, pitta, kapha. Každá z nich se vyznačuje určitými projevy jedince, jeho vlastnostmi, povahovými rysy, náladou atd. Nemusíme být odborník přes ajurvédu, abychom pochopili, který tělesný typ jsme, nebo která energie u nás zrovna převládá.

Podle toho, jak na tom aktuálně jsme, je dobré vybrat si, jaký styl jógy budeme praktikovat. Někdy máme plnou hlavu myšlenek, nejsme schopní se soustředit na práci, či výkon. Jindy stíháme tisíc věcí najednou, jsme zapálení a je těžké se zklidnit. A pak jsou dny, kdy se nám nic nechce a máme problém zvednout se z postele.

Znám hodně lidí, kteří si myslí, že pro ně jóga není, protože jsou hyperaktivní a potřebují spíše dynamické aktivity. Setkala jsem se i s názory typu: „já jógu nepotřebuju, však se tam jen válí a dýchá…“

Jóga umí nabídnout řešení pro všechny. Pokud jste spíše aktivní typ člověka, můžete zkusit dynamické styly jógy, pokud naopak klidnější introvert, nabízí se meditace… ALE! Představte si například, že dostihový kůň, který trénuje sprint, bude místo regenerace znovu trénovat naplno. Nebo pokud je naopak jiný kůň líný, necháte ho, aby dál nerušeně odpočíval. Asi je z toho pochopitelné, že ani v jednom příkladě koni neprospějeme. Kůň, který jezdí dostihy, potřebuje regenerovat v klidu, a naopak líný kůň by měl být vyveden na pravidelné procházky. Asi chápete, kam tím mířím… Pokud u nás převažuje např. element ohně, který zase podpoříme ohněm, shoříme. Měli bychom tedy vyrovnávat. Celý náš život hledáme harmonii a můžeme začít jednoduchým pravidlem. A jak tedy praktikovat, když se cítím tak, či onak?

Pokud jsme roztěkaní a nedokážeme se soustředit, naše mysl je nestálá, ideální je zařadit do praxe stojné ásany, které uzemňují. Jsou to například bojovníci. Naše mysl se zklidní a budeme soustředěnější.

Když často jedeme na 120% a patříme mezi ty, co mají pocit, že musí všechno stihnout, je ideální do našeho dne zařadit meditaci, případně jin jógu. Zpomalme, zaměřme se na náš dech, vnímejme, co se děje uvnitř nás a zkusme chvíli „nic nedělat“. Bude to velká výzva a možná se to hned nepodaří a bude to chtít čas…

Ve dnech, kdy u nás převládá lenost, někdy až letargie, zkusme do praxe zařadit dynamičtější variantu jógy. Ne silovou, ale takovou, která plyne v rytmu dechu a rozhýbá nás. Může to být Pozdrav Slunci nebo plynulá vinjása mezi pozicemi a kratší výdrže v nich. Rozproudíme energii v těle, nastartujeme potřebné procesy pro to, abychom se rozhýbali nejen fyzicky, ale i mentálně.

Zkusme se řídit intuicí. Naše tělo je velmi chytré a když mu dopřejeme prostor se vyjádřit, samo si řekne, co zrovna potřebuje…

Jarní povzbuzení

čaj

Jarní povzbuzení

Cítíte se na jaře unavení, malátní, bez elánu a chuti do života? Máte pocit, že Vám chybí nadšení, Vaše kreativita je na bodu mrazu a nemůžete se posunout dál? 

Je normální, že po zimě bývá náš organizmus zpomalený. Je to nejen těžší stravou, ale také omezením pohybu a pobytu venku. Jednou ročně je vhodné dát našemu tělu, prostor pro „jarní úklid“. Ideální čas zařadit do denního života některé rituály, zbavit se všeho přebytečného a škodlivého a pomoct tak zároveň naší psychice.

Březen je podle čínské medicíny měsícem žlučníku a duben jater.  Tyto orgány spolu velmi úzce souvisí a do obou orgánů se ukládá náš hněv a křivdy. Pokud naše játra nefungují, jak by měly, může se to projevovat např. zácpou, průjmem, onemocněním žlučníku, cukrovkou, depresí, dlouhým spánkem, nebo naopak nespavostí, nervozitou, depresí atd… Proto, když podpoříme funkci těchto orgánů, podpoříme také očištění našeho těla od negativních emocí, které se v nás mohou shromažďovat a bude pro nás snadnější posunout se dál v našich životech.  

Na jaře vychází nemálo článků souvisejících s očistou. Ze svých vlastních zkušeností doporučuji právě duben na tento, dá se říci, až transformační proces. Duben je měsíc, kdy už se denní teplota ustaluje, a i ta noční už bývá většinou nad nulou. Pokud se pustíme do očisty přiliž brzy, můžeme tím našemu organizmu naopak přitížit. Protože odlehčíme stravu a do jídelníčku zařadíme především ovoce, zeleninu nebo šťávy z nich, naše tělo budeme zevnitř ochlazovat. Pokud venku ještě není taková teplota, abyste vyšli bez zimní bundy, mohlo by se tělo touto časnou očistou příliš vychýlit a onemocnět. V dubnu většinou bývají už dny delší, slunnější a vzduch začíná vonět jarními květy. A to je ta nejlepší motivace. 🙂

Jak tedy na to? Je to, samozřejmě, na každém z vás a jak se aktuálně cítíte. Kam až si můžete dovolit zajít. Někomu vyhovuje začít s očistou hned 1. března, někomu počínaje astronomickým jarem, někdo se čistí klidně až v letních měsících, někdo vůbec. 🙂 Následující body jsem sepsala na základě vlastních zkušeností. Třeba v nich najdete inspiraci, motivaci nebo cokoliv, co právě potřebujete.

  1. Ráno na lačno teplou vodu s jablečným octem

Chvíli po probuzení vypijte cca 2-3dcl teplé/vlažné vody s jednou lžící jablečného octa. Má mnoho vitamínů, enzymů a minerálů a oplývá antibakteriálními účinky. Působí jako přírodní antibiotikum, které ničí bakterie i viry v těle a posiluje imunitu. Napomáhá s hubnutím, protože zrychluje metabolismus a proces trávení a pomáhá v boji s akné a ekzémy.
Já tuto kůru dodržuji 2-3 týdny. Sice moc nechutná, ale výsledek stojí za to.

  1. Pozdravy Slunci

Zacvičte si ráno po probuzení (a vypití vody s octem :-)) sérii Pozdravů Slunci. Podpoříte funkci břišních orgánů, činnost lymfy a krevního oběhu. Protáhnete se, posílíte střed těla a krásně se „nakopnete“ do nového dne.

  1. Dech

Určitými dechovými technikami můžeme nabudit organizmus a podpořit vyloučení škodlivin z těla. Vhodné jsou například:

Kapalbháti (zářící lebka) – tuto techniku bych přirovnala k šálku kávy –  prostě Vás nakopne. 🙂  Dochází k aktivaci břišních svalů, jejich kontrakci s výdechem a k rychlému pohybu břišní stěny k páteři. Důraz je kladen na výdech, nádech je pasivní.
Jak na to? Zaujměte pozici ve zkříženém sedě, srovnejte Vaše záda, páteř je dlouhá. Dlaně opřete o Vaše kolena, zkuste nejprve přirozeně prohloubit dech a až budete připraveni, začněte aktivně a rychle vydechovat. Na začátku doporučuji 20 – 30 výdechů, podle toho, jak se cítíte. Střídavým aktivováním a uvolňováním břišních svalů podpoříme činnost našich břišních orgánů, apána bude aktivnější (tedy vše co souvisí s energií uvolňující se z našeho těla od středu směrem dolů a ven), zahřejeme naše tělo zevnitř a pročistíme oblast horních cest dýchacích a stimulujeme naši ajna čakru. Tato technika se praktikuje ideálně nalačno. Pokud jste ji ještě nikdy nezkoušeli, doporučuji se nejdříve poradit s Vašim lektorem, i proto, že zde jsou jisté kontraindikace (např. vysoký krevní tlak, těhotenství…).

Hluboké břišní dýchání – tímto dechem zklidníte mysl, podpoříte trávení, funkci střev, uvolníte emoční napětí. Posaďte se do zkříženého sedu, záda budou rovná, dlaně na stehnech, nebo kolenech. Zkuste postupně prohlubovat Váš dech až do nádechu i výdechu zapojíte břišní stěnu, která se s nádechem bude vzdalovat od páteře a s výdechem vracet opět zpět k páteři. Opakujte tak dlouho, jak Vám bude tento dech příjemný.

  1. Běh nebo procházky v přírodě

Teploty jsou konečně příjemné brzy ráno i s přicházejícím večerem, slunce nás hřeje do tváří, příroda se probouzí. Všude slyšíme ptáčky zpívat, při nádechu vnímáme vůně, na které jsme přes zimu zapomněli. Ať už vyběhnete v rámci tréningu nebo jen tak vyrazíte na procházku, vnímejte všechno to, co se opět po zimně probouzí a čerpejte energii z přírody. Nastavujte obličej slunci, kdykoliv to jde.

  1. Odlehčení jídelníčku

Abychom účinněji podpořili funkci našeho žlučníku a jater, je vhodné na jaře náš jídelníček upravit. Jídla by měla být lehká, lehce stravitelná, bohatá na živiny a vitamíny. Zkuste na pár dnů vynechat následující:

  1. Pečivo
  2. Mléčné výrobky
  3. Alkohol (ano, i víno je alkohol :-)), kávu a černé čaje
  4. Maso

Naopak zařaďte více zeleniny a ovoce. V přírodě už najdeme bylinky a rostliny, které nám s očistou můžou pomoct. Jarní kopřiva a čaj z ní je ideální na čištění krve, má v sobě velké množství vitamínu C, podporuje naši imunitu. Doporučuji sbírat na louhování horní špičky z kopřivy, které údajně obsahují prospěšných látek nejvíce. Sedmikrásku si můžete přidat třeba do salátů, či do smoothie. Sedmikráska přímo ovlivňuje činnost žlučníku a jater. Později (cca květen) si připravte čaj z malých smrčinků, které rostou na koncích větví smrků a mají krásně fosforovou barvu. Působí antibakteriálně a mají velké množství vitamínu C.

Pokud si troufnete zkuste jeden den pít jen ovocné šťávy a bylinkové čaje. Další dny postupně můžete začít vracet do jídelníčku na trávení složitější potraviny, až se postupně zase dostanete k Vašemu normálnímu stylu stravování.

  1. Chození bosky

Jakmile to jen půjde, budete mít pod nohama měkkou travičkou, zujte boty a nechte chodidla, aby si užívala svobodu bez bot. Na našich chodidlech je spousta nervových zakončení a jejich stimulací prospíváme celému organizmu. Přes chodidla také procítíme povrch pod námi. Posilujeme náš imunitní systém.

Pokud se na jarní očistu chystáte, přeji Vám pevnou vůli. Myslete na to, že to děláte jenom kvůli sobě a pro sebe. Zkuste vnímat celý proces a jak se u toho cítíte než se jen hnát za koncem. Jak se říká, cesta je cíl. A když to tentokrát nevyjde, nevadí. Učíme se a zkoušíme, co nám vyhovuje. Důležité je si uvědomit, jestli do očisty a změny návyků vůbec jít chceme, co je naše motivace a před tím, než začneme, vše dobře naplánovat. Držím Vám palce a budu ráda, když mi dáte vědět, jestli na jaře očistu tělu dopřáváte, případně jak. Anebo jestli máte s jarem spojené jiné rituály na probuzení energie. 🙂

Být sám se sebou

Být sám se sebou

Jak moc důležité je umět být sám se sebou? Velmi. Protože od toho se odvíjí většina našich vztahů se všemi ostatními kolem nás.

V dnešní době, kdy jsme přehlcení informacemi a možnostmi, jak zaměstnávat sebe, a hlavně svoji hlavu, je velmi těžké vůbec zjistit, jestli umíme být sami se sebou. A když to najednou přijde a my ani naše hlava nemáme nic na práci, přijde panika.

Co vlastně znamená být sám se sebou? Myslím, že to znamená nejen doslova být sám, ale hlavně, umět být v souladu s tím, kým jsme se stali. V okamžiku, kdy jsme najednou sami, není nic, co by nás rozptylovalo a směrovalo naše myšlenky a pocity od nás samotných, stojíme tváří v tvář našim nejhlubším emocím a strachům. A v ten okamžik můžeme čelit našim pochybám a naučit se s nimi pracovat nebo opět hledat variantu, jak zaměstnat vlastní hlavu a nebýt sám.

Umět být sám, znamená nejprve přijmout sám sebe se všemi vlastnostmi, povahovými rysy i chybami, které jsme se, dle nás, dopustili. Znamená to mít se rád a vážit si sám sebe. Být si vědom vlastní hodnoty. Jakmile budeme ok s tím, kým jsme se stali, můžeme jednoduše trávit čas bez ostatních, kteří nás neustále budou ujišťovat o našich kvalitách.

V partnerských vztazích se to, jestli umíme být sami se sebou, promítne nejintenzivněji.
V okamžiku, kdy to nezvládáme, máme potřebu si druhou osobu přivlastňovat, lpíme na tom, abychom vše dělali společně, a ještě často očekáváme, že nás naše polovička bude neustále bavit a vymýšlet nám program. Potom je jen na tom druhém, jestli a jak dlouho v takovém vztahu dokáže existovat.

Je velmi důležité, abychom měli nějaké koníčky, aktivity, které děláme rádi sami.  Každý, kdo zkusil být nějaký čas sám se sebou ví, jaké benefity to přináší.
Ten pocit, když si např. sbalíte baťůžek a někam jdete a víte, že se musíte spolehnout jen sami na sebe…
Nemusíte kvůli tomu, abyste se naučili být sami se sebou, jezdit přes půlku světa. Začněte třeba tím, že budete meditovat. Zkuste nejprve minutu sedět a vnímat své tělo, pouze pozorovat své myšlenky a jak rychle se mění.
Pokud meditace není nic pro Vás, vezměte do ruky zajímavou knihu, nalijte si skleničku vína nebo si připravte koupel plnou pěny a pusťte relaxační hudbu…
Zajděte si jen tak sami do kavárny, do kina, na jógu, na masáž… Nakonec zjistíte, že je vám vlastně fajn, jen tak samotným a že nikoho dalšího ke vnitřnímu štěstí nepotřebujete.
Když budete umět být šťastní sami se sebou, můžete učinit šťastného toho, na kom Vám nejvíc záleží.

Zkusme chvíli netlačit na pilu

Zkusme chvíli netlačit na pilu

Taky se vám stává, že něco moc chcete, něco si přejete a ono to ne a ne vyjít? A potom na to přestanete myslet, věnovat tomu přehnanou energii a najednou dostanete, po čem jste toužili? Ať už se jedná o materiální věci, zážitky, zdravotní stav, věřím, že jsme to každý nejméně jednou zažili.

Jedna z mých vlastností je nedočkavost. Mám ráda ve věcech jasno. Chci vše vyřešit hned. Chci umět rozumět, pochopit, naučit se co nejdřív. Jóga mi v tomto velmi pomáhá. Učí mne, že právě cesta je cíl. A tak se učím užívat si více proces, nežli dosažení cíle. Jsem šťastnější. Protože právě o tom to je, že? Umět si užívat přítomnost a dosažení cíle je už často jen příjemný bonus.

Já se momentálně učím být trpělivá ke svému tělu. Celý život jsem brala jako samozřejmost, že mi sloužilo bez omezení a bolestí.

Od autonehody, kterou jsem měla před lety, mne bolívá pravé rameno. Někdy je to bolest sotva postřehnutelná, někdy se projeví jen při určitém pohybu, jindy se vzbudím bolestí i v noci. Podle doktorů je rameno v pořádku. Před rokem mne začalo bolet zápěstí, poslední týdny jsem pociťovala ostřejší bolest v oblasti bederní páteře. Při své jógové praxi jsem tedy musela téměř vynechat záklony a vzpory na rukou pro mne byly nemyslitelné. Ze začátku jsem z toho byla smutná. Právě proto, že jsem byla, jako sportovec zvyklá své tělo tlačit na hranu. Najednou mne moje tělo zastavilo. Nejdřív jsem bolest ignorovala a jako většina lidí v dnešní zrychlené době, doufala, že to přejde. Časem jsem pochopila, že to tak jednoduché nebude a prostě přijala (znovu) svoje tělo i se svými drobnými nedokonalostmi. Přestala jsem tlačit na pilu. Vědomě omezila pohybové stereotypy a začala svoje tělo opět poslouchat. 

Je hodně návodů na to, jak při józe „správně“ provádět záklony, jak „správně“ zatížit zápěstí, co dělat, co naopak ne. Ale jen Vaše tělo Vám řekne, co a jak. Každé tělo je jiné. Máme jiné geny, dispozice, jiný životní styl, zkušenosti…. Jak bychom mohli najít 1 způsob pro 10 lidí? Můžeme zkusit nejprve návod někoho jiného, ale je to naše tělo, které nám přesně řekne, jakým způsobem, co a kdy potřebuje. Jen mu naslouchat. Nechoďme až za hranu, protože zpět už se dávají věci těžko do pořádku. Raději se naučme zpomalit. A kdy jindy, než když si o to řekne naše tělo?

Já to udělala. Občas mě moje ego popíchlo, abych to zkusila. Třeba už to půjde… A nešlo. Zvolněme a buďme vděční za maličkosti. Za to, že se ráno můžeme postavit na obě dvě nohy, že můžeme psát, že nás naše tělo dopraví, kam je potřeba… 

A že ještě nestojíme na rukách? Je to opravdu tak důležité? V dnešní době internetu a sociálních sítí jsme dokonalostí hraničící s extrémem, masírování ze všech stran. Ale potřebuju opravdu stát na rukách, abych byla šťastnější? Abych byla lepší jogín? Je to výzva, ano, ale můžeme si najít výzvu jinou…

Co se stalo s jednoduchostí? A krásou v jednoduchosti? Když je něco na první pohled jednoduché, zdá se nám to podezřelé. Analyzujeme, začneme komplikovat, protože když zůstaneme u jednoduchosti, máme pocit, že to není dost dobré. A je to právě jednoduchost bytí, co ve finále všichni chceme. Oprostit se od vší té zátěže a požadavků na nás, na naše blízké a prostě a jednoduše být. Ať už v praxi jógy, či v našich životech, zkusme se opět soustředit na jednoduchost a užít si její dokonalost. 

A mimochodem, moje rameno už je na tom lépe, bedra už téměř necítím a zápěstí se občas ozve, ale už se na dlaně postavím. Někdy to je příjemné, někdy méně. A tak to prostě je a jsem vděčná svému tělu, i se všemi jeho drobnými (ne)dokonalostmi. ☺

A co Vy, už jste dnes poděkovali Vašemu tělu za to, jak Vám slouží?

Nahlédnutí dovnitř

Nahlédnutí dovnitř

Co to vlastně znamená?

Uzavření dovnitř sebe při jógové praxi. Nahlédnutí pod povrch, pod své touhy, nechat chvíli ego mimo místnost, napojení se na vnitřní hlas, intuici, sebe, vesmír…

Naše mysl bývá neustále ovlivňována vnějšími podněty. Stále něco řešíme, musíme, komunikujeme, hodnotíme, hledáme, ztrácíme, promýšlíme a znovu promýšlíme a možná ještě jednou, kdybychom náhodou to nepromysleli dost podrobně.

Proč potřebujeme být někdy se sebou?
Abychom v tomto světě mohli kráčet s hlavou zdviženou, abychom uměli ustát všechny zkoušky, abychom uměli životní lekce otočit v náš prospěch a čerpat z každé z nich.
Potřebujeme se chvíli zavřít do vnitřního světa, který je přesně takový, jaký chceme. Můžeme v něm najít odpovědi, pochopení, útěchu. To všechno náš vnitřní svět umí, pokud mu jen dáme šanci. Zároveň nic neočekávat. Užít si ten okamžik spojení s hlubší podstatou nás samotných, nechat ten pocit prostoupit každou molekulu našeho těla. Tam uvnitř nás jsou nekonečné možnosti toho, kým chceme být, stačí se jen zastavit a nahlédnout dovnitř. 

Jak toho dosáhnout uvnitř toho všeho ruchu a zmatku? Ať jste, kde jste, někdy stačí jen zavřít oči, nadechnout se, vydechnout, vnímat a poslouchat… Možná se nám náš nejlepší kámoš tam hluboko uvnitř snaží něco říct a možná není potřeba říkat vůbec nic.

Hlavně v klidu

Hlavně v klidu

Máme tu další nový rok. Další předsevzetí, plány, cíle. Chceme být lepší, hezčí, zdravější, úspěšnější, vnímavější, chceme být všechno, co jsme minulý rok nebyli, chceme udělat to, co jsme nestihli.

V období adventu je většina z nás pod velkým tlakem. Ke každodenním povinnostem se přidají ještě další, související s přípravou na svátky. Dárky, vymyslet, nakoupit, zabalit, uklidit, navařit, mít sváteční náladu… A ještě vytvářet pohodu. Potřebujeme všechno stihnout, abychom se potom na pár dní mohli posadit k pohádkám a dát si nohy nahoru. Přijde Silvestr, Nový rok a my už zase musíme „do procesu“, tentokrát se však ještě vystresujeme o něco víc, protože přece v novém roce musíme být úžasní, takže hned od 2. ledna cvičím, budu jíst zdravě, budu se o sebe víc starat, budu pozitivnější a taky bych asi měla být lepším člověkem.

Dostáváme se tedy ještě pod větší tlak, než jsme byli před Vánocemi, jen se vyměnily povinnosti. Jako bonus se však navíc vnitřně trestáme, když se nám nepodaří naše předsevzetí splnit. 

Všude kolem nás se hlásá „Leden, nový začátek, nová předsevzetí…“ Ano, můžeme brát přechod z roku do dalšího roku jako možnost, nechat za sebou vše, co chceme. Můžeme to vnímat jako jistou symboliku zavření dveří za vším, co nevyšlo podle našich představ. Nicméně nový rok, je jen další číslo a jako každý předchozí, bude mít své lepší i horší dny. Jak říká jedna má kamarádka, „bez černé by nebyla bílá“.  A každá situace, která nám v životě přijde má svoji lekci, díky které se můžeme posunout. 

Než utíkat ze starého roku s pocitem, že můžeme začít znovu, že za sebou necháváme to „špatné“, zkusme si uvědomit, co všechno se naopak v uplynulém roce povedlo, co jsme se naučili. Člověk má tendenci se až příliš zaobírat tím, co se mu nevydařilo, místo toho, aby ocenil svoje kvality a úspěchy. 

Nemusíme čekat na změnu data, abychom provedli změnu uvnitř nás, abychom na sobě pracovali. Můžeme začít každý den, z hodiny na hodinu. Buďme vděční za lidi, kteří nám přišli do života a nechme odejít ty, kteří odejít chtějí. Při každém rozhodování můžeme zvážit, kým chceme být. A když něco nedopadne podle našich představ? Naše představa nemusí být stejná, jako představa ostatních. Buďme k sobě i ke druhým tolerantnější, i když je to někdy velmi těžké. 

Mezi svými známými mám velmi úspěšné lidi. Podnikají, řídí firmy, organizují akce, pomáhají potřebným, vzdělávají, budují… I když se na povrch zdá, že tyto osoby mají dokonalý život, že mají dostatek peněz na to cestovat kam a kdy chtějí, že mají krásné domy, byty, že mají partnery, kteří je kdykoliv podpoří. Ale nic není zadarmo. Všechno má svou daň, někdy až příliš krutou…
To je potřeba mít na paměti vždy, když se cítíme pod tlakem, protože ten už má rodinu, ta má úspěšnou firmu, ten už nemusí nikdy pracovat… 

Jedna z těchto mých úspěšných kamarádek, která organizuje meetingy pro doktory po celém světě, se na podzim zhroutila, strávila pár dní v nemocnici na kapačkách. Bylo toho na ni prostě moc. Když jsem ji viděla naposledy, řekla mi: „ono se to neposere, teď už to vím.“ Někdy se to, holt, musí vyhrotit, abychom si uvědomili, co je pro nás opravdu důležité a o čem by náš život měl být. Chceme vážně přestat jíst maso, nebo to děláme proto, že se to teď „nosí“? Potřebujeme opravdu shodit ty 2kg, abychom se cítili lépe? Když budeme víc pracovat, stojí nám těch několik tisíc korun za to, abychom chodili každý den z práce o hodinu až 2 později? Nahlédněme dovnitř nás a zeptejme se, co opravdu potřebujeme k tomu, abychom byli šťastní?

Ať už jste si do nového roku předsevzetí dali, či nikoliv, přeji vám hlavně klid. Protože vnitřní pohoda a klid jsou to nejcennější, co v dnešní době můžeme vybudovat. Buďme k sobě laskaví a častěji si připomínejme to, co se nám až doposud povedlo.

Cesta mé jógy

Cesta mé jógy

Lidé mají o józe různé představy. Pro jednoho může být jóga fyzické cvičení v sále plném lidí. Pro dalšího možnost, jak být na chvíli sám se sebou. Někdo vnímá jógu jako moment, kdy se zastaví a jen tak je. 

Jóga může mít mnoho podob a každý si v ní můžeme najít „svůj svět“. 

Jóga je krásná. Učí nás, jak si vážit sami sebe, svého času, svého těla. Umí nám pomoct s péčí o naše fyzické tělo. Jóga ví, že je někdy lepší, nechat ego za dveřmi. Je to cesta. Která nikde nezačíná a nikde nekončí. Na té cestě můžeme několikrát odbočit a zase se vrátit zpět. Jóga se na nás nebude zlobit, ani nám to nebude vyčítat. V přítomnosti jógy se stáváme přirozenější, máme možnost napojení na své čisté já. Můžeme být ve spojení s celým vesmírem, pokud budeme chtít. 

Když jsem se s jógou poprvé setkala, bylo mi 21 a šla jsem s kamarádkou v Paříži na svou první lekci jógy. Celý život jsem se věnovala tanci a dynamickým formám sportu. Jóga pro mne byla něco úplně jiného. Hodina byla vedená ve francouzštině, kterou jsem v té době ještě moc dobře neovládala, spíše jsem tedy sledovala lektorku a co se děje kolem mě. Když jsem z lekce odcházela, nevěděla jsem, co si mám myslet. Měla jsem pocit, že se toho událo hodně a zároveň nic.
Následující 2 roky jsem si střídavě cvičila jógu doma podle videí na internetu a občas zašla na lekci.

Po návratu do Čech jsem navštívila několik lekcí u nás a jóga se mi začínala dostávat víc a víc pod kůži. Nebo jsem se spíše já dostávala pod kůži józe? ☺ 

Začala jsem se zajímat o filozofii jógy, vyhledávala si informace, až jsem se proklikala ke kurzům jógy pro instruktory. Jedna z mých známých mi doporučila, nejprve projít školením instruktora Body & Mind aktivit. Jedná se o kurz, který má širší zaměření, nejen na jógu, a že mi to pomůže hlouběji pochopit také anatomii člověka, práci svalů, držení těla atd. Měla pravdu. Najednou se mi otevřel zcela jiný svět, který byl plný informací a já chtěla všechno vědět, všemu porozumět.
Postupem času jsem i já pochopila, že vše má svůj čas a informace, které vědět potřebujeme, se nám odkryjí ve správný okamžik.
Po ukončení tohoto školení, jsem navštívila mnoho dalších seminářů a kurzů. Setkala se s různými učiteli, přičemž každý měl na jógu trochu jiný pohled.

Těch informací, názorů i pohledů bylo tolik, že jsem začala být trochu zmatená. Nevěděla jsem, co je vlastně „to správně“. Kudy mám jít, abych i já mohla předávat informace tak, jak je třeba? Kdo z těch učitelů má vlastně pravdu?
Všichni. Mají ji všichni. Nikdo z nich mi svoje informace nevnucoval. Ať už to byl Ind, Slovenka, která jógu studovala 5 let v Indii, Češka, která studovala jógu v Praze a praktikuje ji 30 let. Pamatuji si, jak mi moje učitelka řekla, že jsou věci, které se nedají naučit, že je pochopím, až bude čas a také je musím prožít.
A dnes už také vím, že to jsou hlavně životní zkušenosti, které dělají lektora lektorem. Proto žádný není stejný a každý má své pravdy. Každý z lektorů může svou praxi a praxi svých studentů obohatit o svoje poznatky, které jsou jedinečné.

Jóga má jistá pravidla, ale zároveň je velice tolerantní. Jóga vnímá každé tělo, mysl i duši, jako něco jedinečného. 

Jóga pro mě znamenala pochopení, že na všechno nikdy nebudu mít odpovědi. Že 10 lidí bude vnímat 1 situaci deseti různými způsoby. Že všechno je pomíjivé a nic netrvá věčně.
Jen tak si protáhnout šíji, jen tak se posadit na kámen a namočit si nohy v potoku, jen tak pozorovat mraky na obloze… Ano, i to je jóga.

Jóga mě naučila být vděčná za každou zkušenost. Protože bez té nepříjemné bychom nedokázali ocenit tu příjemnou. 

Jóga se prostě stane. A kdy? To budete vědět jen Vy. Možná to bude krátký okamžik, kdy si uvědomíte, že nic nepotřebujete, že Vám nic nechybí, že se cítíte být naplněný, vyrovnaný s tím, co se stalo, smířený s tím, co přijde, že jste přesně tam, kde máte být se všemi okolnostmi. Budete jen Vy. 

A co znamená jóga pro Vás? ☺

Jak (ne)stárnout

Jak (ne)stárnout

Čas od času se setkávám s dotazy, týkajících se mého životního stylu, jestli jsou nějaké přirozené způsoby, jak si pomoct v boji proti stárnutí a jak se udržovat fit fyzicky, mentálně i duševně.

Dala jsem tedy dohromady svoje jednadvacatero. Možná si v následujícím příspěvku najdete právě to, co potřebujete. ☺

1. Každé ráno sklenice vody na lačno

Od svých 20ti let, hned po probuzení, vypiju sklenici vody. Občas, především v chladnějším období, nebo když cítím, že se o mě pokouší nějaká viróza, vodu teplou a s citronem.
I když člověk v noci odpočívá, přesto dochází ke vstřebávání tekutin a jejich odpařování z organizmu. Doplněním vody hned po probuzení zrychlíte trávení, nakopnete metabolismus, podpoříte funkci vylučování, doplníte potřebné tekutiny. Vaše pleť bude lépe hydratovaná a budete vypadat svěžeji a zdravěji. Zmírníte projevy bolesti hlavy.
Pokud patříte mezi ty, kteří zapomínají přes den pít, postavte si sklenici vody večer vedle postele a ráno ji vypijte.

2. Procházky

Živě si vybavuji, když jsem byla jako dítě nucena chodit s rodinou na procházky, bytostně jsem to nenáviděla. Dnes jsem rodičům vděčná za to, že ve mně potřebu chodit na procházky, vytvořili. 

Chůze je pro tělo jedním z nejpřirozenějších pohybů. Chůzí v přírodě, na čerstvém vzduchu okysličíte mozek, podpoříte činnost srdce, lymfy, trávícího traktu, posílíte imunitní systém. Utřídíte si myšlenky a pozorováním přírody také pohladíte nervy. 

3. Cvičení

Najděte si alespoň 1 sport, který vás bude bavit. Nejen, že budete dělat něco pro svoje zdraví, zpevníte svaly, zlepšíte si kondici, ale pokud vás bude sport opravdu bavit, nebudete se do něj muset nutit a váš požitek ze sportu se znásobí. Vyloučení endorfinů je samozřejmostí. Sportujte alespoň 2x týdně po dobu 45 minut. 

4. Pocení

Pocení můžeme dosáhnout několika způsoby. Já bych však vyzdvihla důležitost pocení, které vzniká fyzickou aktivitou.
Vaše tělo zahřejete zevnitř, následně dochází k vyplavení nepotřebných látek a škodlivin z těla, prokrví se kůže. Pokud dodržujete relativně zdravou životosprávu, omezíte vznik akné, protože nedochází k tak častému ukládání škodlivin v pórech. 

5. Voda

Voda je základ, bez vody by nebyl život. Pijte pouze čistou vodu, omezte minerálky a slazené nápoje. Já přestala pít sladké vody ve svých 16. Nebylo jednoduché si na vodu navyknout. První dny jsem měla neustálý pocit žízně, který jsem vodou nebyla schopná uhasit. Asi po týdnu jsem si na vodu zvykla a od té doby si dám skleničku něčeho slazeného velmi výjimečně. Po měsíci jsem se cítila lépe, zhubla jsem, měla jsem více energie.
Díky hydrataci zevnitř také zpomalíte tvorbu vrásek. 

6. Všeho tak akorát

Celý život zastávám názor, že od každého trochu je ideál. Můžeme si hlídat jídelníček, ale občas si dopřejme něco nezdravého, otevřete si láhev vína, ale myslete jiný den také na konvici s bylinkovým čajem. Sportujte, ale nezapomeňte na odpočinek atd.

7. Péče o pleť

Asi je to i geny, kterým vděčím za svou pleť, ale jsem si vědomá také toho, že se o svou pleť od dětského věku přirozeně starám.
Nikdy jsem si nekupovala drahé krémy. Hydratace a zpevnění je v určitém věku, samozřejmě, důležitá, ale přirozená péče je základ.
Každý večer si pleť odlíčím mlékem, umyju vodou, použiju pleťovou vodu, nanesu krém na noc. Ráno si obličej opláchnu studenou vodou, použiju tonikum, nanesu denní krém. Žádná věda. Naučte se nanášet krém způsobem, abyste zároveň podpořili funkci vašich mimických svalů (na youtube najdete mnoho videí). Zpomalíte proces stárnutí, ochabnutí některých svalů a zmírníte opuchnutí.
Občas si dopřejte péči u kosmetičky, čas od času použijte masku a hlavně….

8. Usmívejte se…

Žádná drahá kosmetika, procedury, ani rady nepomůžou, pokud ve vaší tváři bude vidět smutek. Úsměv je nejhezčí make-up a rozehřeje nejen jedno srdce. Navíc je dokázáno, že úsměv automaticky způsobí vyplavení hormonů do těla a my se hned cítíme lépe. Takže i když vám není dnes do smíchu, usmějte se. ☺

9. Spánek

I když se o sebe budete starat, spánek neošidíte a nenahradíte ničím jiným. Při spánku se tělo regeneruje, dobíjí baterky. Pokud nespíte alespoň 7 hodin denně delší dobu, dříve nebo později to Vaši pleť doběhne. To je krutý fakt. 

10. Indický angrešt, goji, borůvky…

Jsou to super potraviny, které zpomalují stárnutí a zároveň pomáhají v boji proti volným radikálům. Zařaďte je do vašeho jídelníčku alespoň občas. 

11. Vzdělávejte se

Dnešní doba je skvělá v tom, že se můžete vzdělávat, aniž byste opustili svůj byt. Internet je dnes plný různých informací a online kurzů. Z mého pohledu, nejhorší, co by se mi mohlo stát, je zakrnět. Dokud budeme posilovat mozek a rozšiřovat si obzory, budeme se cítit vnitřně stále bohatí, budeme se posouvat mentálně i psychicky.

12. Smiřte se s Vaší minulostí

Znám spoustu lidí, kteří si s sebou v životě nesou vztek na někoho, kdo jim ublížil, nebo mají, z jakéhokoliv důvodu, vztek na sebe. V okamžiku, kdy jste dělali nějaké rozhodnutí, jste ho dělali vědomě a jednali jste podle svého nejlepšího svědomí. Je přirozené, že uplynul nějaký čas a Váš úhel pohledu se změnil. Ale věřte, že jste přesně tam, kde máte být a jediné, co můžete změnit, je Vaše budoucnost. 

13. Rozdávejte radost

Člověk nemusí být zrovna Bill Gates, aby učinil někoho šťastného. Začněte třeba tím, že popřejete hezký den paní za pultem, zavoláte svým rodičům a co je důležité – chvalte. Samozřejmě jenom tehdy, pokud to opravdu myslíte vážně. Nechcete být patolízal…
V dnešní době máme všeobecně problém vyjádřit emoce, uznat něčí zásluhu, upřímně přát někomu úspěch… Někdy stačí opravdu jen jedno nevinné vlídné slovo, které může odstartovat velké činy. Motivujte ostatní v jejich snech. Lidé Vás budou mít rádi a budou s Vámi rádi trávit čas. A i Vy se obklopte takovými lidmi.
Život je kruh. Pokud vyšleš pozitivní myšlenku, vrátí se. Stejně, jako ta negativní… Tak se rozhodněte sami, co je lepší… ☺

14. Nechte se hýčkat

Dopřejte si čas od času masáž, jeďte na wellness víkend, zajděte si ke kadeřnici, na kosmetiku…
Ať už si pod tím pojmem „hýčkat“ představíte cokoliv, co máte rádi, v souvislosti s možností uvolnit se, odpočnout si, dobít baterky, dělejte to. Aspoň občas. Tělu hodně bereme, máme na sebe velké nároky, ale je potřeba mu to také vracet.

15. Cestujte

Pokaždé, když někam odjedu, jako by se vzdálily i starosti, které s každodenním životem souvisí. Nové místo, noví lidé, nové zvyky. I my jsme najednou chvíli někým jiným. Vlastně ne někým jiným, ale sami sebou. Bez všech nástrah, povinností a požadavků našeho každodenního života jsme více ve spojení s naším přirozeným já.
Každá cesta, i ta (z našeho pohledu) nevydařená, nás obohatí.
A nemusíme cestovat přes půl světa za poznáním. Stačí začít kolem našeho bydliště, v naší krásné zemi. 

16. Probuďte v sobě dítě

Děti jsou úžasné bytosti. Žijí v přítomném okamžiku, nepřemýšlí nad minulostí, ani budoucností, radují se z maličkostí, když se jim něco líbí, tak to řeknou, když se jim něco nelíbí, tak taky.
Kdy naposledy jste si zuli boty a rozběhli se v letním dešti trávou, skočili do sněhu a dělali andělíčky, nebo jste se dívali na pohádku v posteli?

17. Buďte optimista

Už jen proto, že se budete cítit lépe! Věřte, že vše dobře dopadne. Protože ono to nakonec tak bude. ☺

18. Ať Vám práce dělá radost

Lidé, kteří se živí tím, co milují jsou chodící shluk pozitivní energie. Takového člověka poznáte. Opravdu není nic lepšího, než když je práce naší vášní. Ne všichni máme to štěstí. Ale máme na vybranou… A nikdy není pozdě něco změnit. 

19. Sněte

Sněním si vytváříme naši budoucnost. V okamžiku, kdy přestaneme snít, rezignujeme a stáváme se, tak trochu, flegmatiky. Je všeobecně známo, že ten, kdo sní, je v životě šťastnější a úspěšnější (individuální měřítko). 

20. Jógové techniky

Existují různé způsoby, jak si praktikováním jógy pomoct. Dechovými cvičeními, ásanami, bandhami (uzávěry), meditací, relaxačními technikami. Zkuste objevit kouzlo jógy. Mimochodem obličejová jóga je v boji proti stárnutí taky moc fajn ☺.

21. Nebojte se stárnout

Stárnutí není jen o vráskách. Ale také o zkušenostech. S věkem přichází klid a nadhled. Nechtěla bych se vrátit ke svému dvacetiletému já a už teď se těším na své čtyřicetileté já. ☺

A co Vy? Taky Vás baví (ne)stárnout? ☺

Ztratili jste někdy vlastní já?

Ztratili jste někdy vlastní já?

Co na to řeknou lidi? Co si o mně budou myslet?
Říká vám to něco?
Myslím, že většina z nás takovéto myšlenky občas má, někteří z nás každý den…
Setrváváním v takovémto stavu dlouhodoběji způsobí, že ztrácíme svou vlastní identitu, svoje názory, postavení, osobnost.
Proč? Protože se chceme někomu zavděčit. 

Od základní školy, vlastně už od školky, jsme vychováváni tak, abychom nevybočovali z řady. Pokud se někdo chová trochu nestandardně ve školním systému, pokud má nadání jiné, než které je hodnoceno, jako vhodné pro danou instituci, pokud jsou jeho povahové rysy jiné, než u většiny, jste za černou ovci.

Následuje období, kdy hledáte povolání, snažíte se začlenit do dalšího kolektivu a to, samozřejmě, obnáší další přizpůsobování se a potlačování svých přesvědčení.
Protože přece všichni zaměstnanci jsou zvyklí, dělat přesčas. A zadarmo. Nemají z toho vůbec nic. Ale kdyby odešel jeden, po své standardní pracovní době, jak by se na něj asi dívali?
Pokud jste někdy byli v podobné situaci, věděli jste, že to není správné, ale přesto, jen proto, abyste nebyli jiní, ti „špatní“, zůstali jste taky.

Setrváváme ve vztahu, protože naše maminka vychází dobře s partnerovou maminkou, protože spolu jezdíme všichni každý rok na dovolenou, nedej bože nás spojuje rodinné podnikání. Ve vztahu už nejsme šťastní, ale zůstáváme… A tak dále, a tak dále… Den za dnem odsouváme sebe. Místo toho přijímáme identitu, kterou nám vnucuje společnost. Proč? Bojíme se konfliktu? Bojíme se odmítnutí? 

Jakou hodnotu má tento konflikt v porovnání s tím, že ztratíme sami sebe? 

Narůstá v nás vnitřní nespokojenost, jsme den za dnem skleslejší, nešťastnější. Na povrch máme pocit, že jdeme cestou menšího odporu, ale co se děje uvnitř nás? Potlačujeme v sobě naše přirozené já. Zabíjíme sami sebe.

Jednoho dne ráno se vzbudíme s pocitem, že už vlastně nevíme, kým jsme. Vyprchal z nás veškerý elán, nadšení do všeho, co děláme, do života. Stane se z nás náš vlastní stín, pouhý klon toho, kým jsme kdysi bývali. 

Jak opět najít sám sebe?

Pokud si uvědomíme, že jsme sami sebe ztratili, jsme na začátku naší cesty zpátky ke svému přirozenému já. Uvědomění si, že jsme žili/jednali podle někoho jiného je to, kde můžeme začít. Krok po kroku opět získávat sebevědomí. Uvědomit si, co chceme a proč to chceme. Naučit se říkat ne. Umět odejít, pokud se necítíme dobře. A pokud máme pocit, že si o nás někdo bude něco myslet..? Buďme v klidu, protože ten dotyčný zrovna přemýšlí nad stejnou věcí…
Začněme znovu dělat to, co máme rádi, začněme trávit čas s lidmi, které máme rádi a kteří mají upřímně rádi nás.
A pokud stojíme před nějakým větším rozhodnutím, obava z toho, co se stane, z neznáma, je ta největší překážka.
Nebojme se jít do konfliktu. Jen odkládáme něco, co je stejně nevyhnutelné a časem se z toho může stát daleko větší problém. Není to pro nás příjemné, ale zkusme se naučit konflikt nevnímat jako něco negativního, spíše jako něco, co nás formuje, možnost vnímat kde až máme své hranice. Každá taková zkušenost nás posune. Postupně opět získáme sami sebe. Nebude to jednoduché, ale o to víc si zase budeme vážit sami sebe a budeme opět vědět, kým jsme.

Očista organizmu díky kmínu se zázvorem

Očista a nakopnutí organizmu díky kmínu se zázvorem

Přírodní lék, který sice nechutná, ale účinky pocítíte okamžitě.

K tomuto receptu jsem se dostala teprve nedávno. Věřím, že téměř každý z nás už slyšel o účincích teplé vody s citrónem ráno na lačno, ale kombinace teplé vody s kmínem a zázvorem, pro mne ještě do nedávna, byla novinka.

Vyzkoušejte tuto kůru 7 dní. Já vnímala změny již při první sklenici.

Kmín obsahuje velké množství antioxidantů a dále tyto důležité látky: bílkoviny, sacharidy, vlákninu, tuk, železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík,  měď, selen, mangan, zinek, sodík, omega 3, Omega6 kyseliny, vitaminy A, B, C, E, K, cholin a kyselinu listovou.

Kmín také:

  • pomáhá zvyšovat chuť k jídlu
  • podporuje imunitu
  • má močopudné účinky
  • pomáhá při menstruačních potížích
  • podporuje správné trávení, vylučování žluče
  • pomáhá snižovat vysoký cholesterol a krevní tlak
  • detoxikuje
  • odstraňuje nadbytečnou vodu z těla
  • podporuje krvetvorbu
  • chrání buňky před volnými radikály
  • odstraňuje zápach z úst
  • má antiseptické účinky
  • podporuje pevnost kloubní a kostní tkáně
  • je účinnou prevencí srdečně-cévních onemocnění
  • prevence proti anémii a osteoporóze
  • napomáhá pravidelnému vyprazdňování
  • dezinfikuje střeva
  • pomáhá při revmatismu
  • usnadňuje vykašlávání
  • odbourává tuky
  • pomáhá při plynatosti

Zázvor má v nejrůznějších podobách pozitivní účinky na trávicí trakt (potlačuje pálení žáhy a nadýmání, podporuje trávení a chuť k jídlu), využívá se jako prevence proti nachlazení, pomáhá proti nevolnosti a migréně a v neposlední řadě podporuje organizmus v boji proti rakovině.

Zázvor a jeho další účinky:

  • působí protizánětlivě a posiluje imunitní systém
  • stimuluje krevní oběh, snižuje cholesterol
  • pomáhá při redukci váhy
  • prohřeje celé tělo a má relaxační účinky
  • předchází vzniku chronických onemocnění dýchacích cest
  • zmírňuje nevolnost při cestování i v těhotenství
  • působí jako afrodiziakum

Co budete potřebovat?

250ml teplé vody
sušený mletý zázvor
mletý kmín

Příprava:

Ve sklenici teplé vody smícháme ¼ lžičky kmínu, ¼ lžičky zázvoru. Vypijeme ráno na lačno.

Pokud máte problém se zažíváním, trávením, vyprazdňováním, pokud chcete podpořit spalování metabolismu, zbavit se přebytečné vody v těle, nakoupnout váš organizmus, prohřát ho zevnitř, posílit imunitu, neznám lepší domácí lék.

Na zdraví!

P.S. Budu ráda, když mi napíšete vaše zkušenosti při užívání tohoto nápoje.  🙂

error: Content is protected !!

Blog

  • Odesláním formuláře souhlasíte se storno podmínkami.
  • Další potřebné informace ode mne obdržíte emailem
  • Storno podmínky